Mgr. Gabriela Grundová
Z obdobných situací, kdy
-
máme pocit, že jsme obětí osudu
-
máme pocit, že děláme všechno možné, ale šťastní nejsme
-
nám chybí ocenění, pochvala, uznání
-
můžeme se rozkrájet a je to pořád málo
-
máme pocit, že všechno je naše viny
-
máme pocit, že stojíme na místě a nevíme kudy dál
-
cítíme, že něco je třeba změnit, ale nevíme CO a JAK
-
máme strach žít podle sebe, protože ... to je sobecké / to nejde / to teď nejde, až jednou ... / jsme nikdy nic nedotáhli ..., se vlastně vůbec nedá
-
máme za sebou velkou ztrátu a život postrádá smysl a řád
-
nám chybí víra v sebe a naše schopnosti
......
... se posuneme
-
k identifikaci starých a přežitých vzorů, které nás v těch situacích drží
-
k větší jistotě
-
k lepší orientaci, co vlastně chceme, kam směřujeme, kdo jsme
-
k odlehčenému přístupu k životu
-
k umění říkat NE bez pocitů viny a potřeby se stále za vše omlouvat
-
ke zjištění, že takoví jací jsme, je úplně v pořádku
-
ke schopnosti respektovat sám / sama sebe
-
k vnitřnímu vedení, intuici
-
ke zjištění, že ne každý nás musí milovat
-
k odpovědnosti za to, co se mi v životě děje
-
ke schopnosti vidět svou cenu a stát si za ní
-
ke zjištění, že to jak chceme žít, je úplně v pořádku
-
k úlevě, že už nemusíme tančit, jak druhý píská
-
k umění zvládat své emoce
-
k úžasu z toho, že i já jsem důležitá/důležitý pro sebe, svět, své blízké